Dohoda o mlčenlivosti a konkurenční doložka Jak na ně

Úvodem

Na některých postech mohou být součástí pracovních smluv také dohoda o mlčenlivosti (NDA, z anglického „non disclosure agreement“) nebo tzv. konkurenční doložka. Co to pro vás znamená, jaké podmínky byste si měli vyjednat a na co si dát pozor?

Konkurenční doložka

Sjednává se u zaměstnanců, od nichž ji lze opravdu požadovat kvůli tomu, že přicházejí do kontaktu s citlivými informacemi, důvěrnými technologickými postupy, interními poznatky apod. Těžko ji tedy chtít třeba po recepční. Konkurenční doložka přitom může být součástí pracovní smlouvy nebo ji můžete sjednat v samostatném dokumentu.

Její podoba může být dvojí – zaměstnavatel si díky ní může pojistit, že nebudete pracovat pro konkurenci jak po dobu pracovního poměru, tak i po jeho skončení. Zákaz konkurence po dobu pracovního poměru pro vás znamená, že si nemůžete přivydělávat ve stejné branži (ať už na vlastní pěst, nebo v dresu někoho jiného). Délka zákazu konkurence po skončení pracovního poměru pak vyplývá z písemné dohody – může být na několik měsíců a nejvýše na rok.

Než konkurenční doložku podepíšete, měli byste si dát pozor na její podmínky:

Délka

Třeba roční konkurenční doložka by vás mohla vyřadit ze „hry“, tedy z dění v oboru. Zvláště ve velmi dynamických branžích je obtížné se po takové pauze vracet, protože už vám jednoduše ujel vlak.

Peníze

Důležité je také dobře si promyslet výši finanční kompenzace za to, že na čas nebudete působit ve svém oboru. Tuto částku rozhodně musíte mít na papíře, minimem je přitom polovina vašeho průměrného měsíčního platu u bývalého zaměstnavatele.

Specifikace

Nezapomeňte taky vypilovat co nejkonkrétnější znění konkurenční doložky – například si přesně vymezte území či okruh osob, kde nemůžete působit a s nimiž byste neměli obchodovat. Příliš obecná ustanovení by vás jen poškozovala.

Dohoda o mlčenlivosti

Mlčenlivost je ze zákona povinná jen ve státní správě. Jinde se sjednává tzv. dohodou o mlčenlivosti. Standardem je v současnosti zejména u vyšších, manažerských postů. Pokud ji podepíšete, zavazujete se nemluvit o ničem, co se týká vaší práce u zaměstnavatele.

Stejně jako u konkurenční doložky přitom platí, že by dohoda o mlčenlivosti měla být co nejkonkrétnější:

Vymezte si okruh důvěrných informací

Přesně v NDA definujte, o čem je zakázáno mluvit (např. technické či obchodní údaje a informace, které nejsou volně dostupné, know-how, analýzy, cenové informace, databáze, marketingové, finanční či podnikatelské plány, vynálezy apod.).

Upřesněte si, kdy závazek neporušujete

V dohodě by mělo stát, s kým můžete o citlivých informacích hovořit. To se týká třeba orgánů nebo osob, které mohou ze zákona kontrolovat vašeho zaměstnavatele a mohou se tak pídit po jeho interních informacích. Vymiňte si, že pokud je budou chtít po vás, není to porušení vašeho závazku.

Stanovte výši sankce

Dbejte na to, že smluvní pokuta za porušení mlčenlivosti by měla být vždy přiměřená – musí tedy odpovídat maximální hrozící škodě a neměla by být zbytečně přemrštěná.

Doba trvání mlčenlivosti

Zaměstnavatelé někdy v NDA požadují mlčení i několik let po skončení pracovního poměru. Tak dlouhý závazek mlčenlivosti by vás ale mohl výrazně limitovat při „přestupu“ k jiné firmě.