Mají ženy a muži v České republice rovnocenné příležitosti v oblasti kariéry a zaměstnání? Výsledky průzkumu Workmonitor společnosti Randstad ukázaly, že jsme v tomto směru oproti ostatním zemím stále ještě pozadu.
Přestože 9 z 10 českých zaměstnanců preferuje práci ve smíšeném kolektivu a většina je přesvědčena, že různorodé týmy jsou výkonnější, zároveň většina tvrdí, že ženy na tuzemském pracovním trhu stále čelí diskriminaci. Kdo získá práci v případě, že se na pohovoru objeví dva kandidáti stejných kvalit a jejich jediný rozdíl spočívá v pohlaví? Češi mají jasno.
Přednost dostane muž, myslí si přes 75 % dotázaných
Více jak tři čtvrtiny pracujících říkají, že přednost nakonec vždy dostane muž a na tomto tvrzení se obě pohlaví naprosto shodují. Téměř polovina zaměstnanců si také myslí, že se ženám celkově nedostává stejné podpory, pokud se ucházejí o práci nebo chtějí povýšit.
Že to s genderovou rovnoprávností na českém pracovním trhu zatím není ideální, dokládají i odpovědi zaměstnanců týkající se přístupu jejich zaměstnavatelů. Třetina v průzkumu Randstad Workmonitor řekla, že jejich zaměstnavatel k oběma pohlavím přistupuje rozdílně a 28 % je přesvědčeno, že u nich v podniku ženy a muži na stejné pozici nedostávají stejné ohodnocení. Upřednostňování jedné skupiny vůči druhé přitom schvaluje 26 % dotazovaných. To ovšem platí pouze v případě, že se jedná o diskriminaci pozitivní, jejímž cílem je dosažení větší různorodosti na pracovišti.
„Výsledky průzkumu nás překvapily. Z naší praxe vidíme, že přístup zaměstnavatelů se v tomto ohledu v mnohém proměnil, zřejmě však ne dostatečně rychle. I přes řadu medializovaných příkladů úspěšných žen-manažerek, stále ještě lidé nevnímají jako samozřejmost mít výraznější podíl žen v managementu. O tom, nakolik v tom hraje roli přístup zaměstnavatelů, můžeme pouze spekulovat. Objektivně však ženy v kariéře hendikepuje období, kdy zůstávají doma s dětmi – muži tuto dobu využívají pro další kariérní posun. Poměrně často se také setkávám s tím, že si ženy po rodičovské dovolené příliš nevěří a zbytečně se podceňují,“ říká Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad.
„Jednou z cest, jak ženy více podpořit, by určitě měla být daleko širší nabídka částečných a flexibilních pracovních úvazků. V Česku se však v tomto ohledu stále ještě jedná o zcela minimální procento pracovních nabídek – práce na částečný úvazek se podle údajů OECD týká necelých 5 % pracujících, průměr v EU je přitom 20 %.“
Ženy do party, ale ne do vedení
Přestože se podle vnímání zaměstnanců ženy v české pracovní realitě stále musí potýkat s diskriminací, rozhodně se nedá říct, že by jejich přítomnost na pracovišti nebyla vítaná. Právě naopak. Naprostá většina zaměstnanců (88 %) si pochvaluje práci ve smíšeném kolektivu a 8 z 10 je přesvědčeno, že pokud muži a ženy pracují společně, má to pozitivní vliv na jejich výkony. Jen 29 % dotazovaných preferuje být v týmu složeném převážně z kolegů stejného pohlaví.
V kolektivu jsou ženy vítány, jakmile ale dojde na povyšování a vedoucí role, české manažerky stále naráží. Jako svého přímého nadřízeného upřednostňuje 73 % pracujících Čechů muže a 62 % ho opravdu má. Pouze 23 % mužů a 32 % žen raději pracuje pod ženským vedením.
„Je tedy otázka, zda největší překážkou většího zapojení žen do rozhodování ve firmách nejsou sami zaměstnanci, respektive jejich předsudky vůči ženám ve vedoucích pozicích.“ dodává Hana Púllová.
Velké rozdíly mezi službami a výrobou
Tradičně více jsou v otázce přístupu k ženám a mužům pokrokové oblasti služeb. Podle údajů ABSL, asociace sdružující firmy z oblasti podnikových služeb, pracuje v českých centrech sdílených podnikových služeb více žen než mužů. Průměrně obsazují 59 % pozic, někde dokonce až 80 %. Počet žen roste i na vrcholových postech v těchto společnostech, meziročně zhruba o 15 %.
Aktuálně činí poměr žen a mužů v managementu českých center podnikových služeb 5:4. Podle Jonathana Appletona, ředitele ABSL, je to dáno především tím, že tato centra služeb lákají manažerky na zajímavé benefity, které jim umožňují skloubit rodinu a kariéru, a zároveň se snaží udržet ženy v kontaktu s prací i v době mateřské dovolené. Cílem přitom je, aby měly stále přístup k vývoji oboru a udržely si své know-how. Tímto přístupem tento segment výrazně předbíhá zbytek českých firem.
Oproti světu je Česko pozadu
Ve srovnání s ostatními 35 zeměmi, které se účastnily průzkumu Randstad Workmonitor, si Česká republika nestojí nejlépe a z hlediska rovnosti pracovních příležitostí máme ještě co dohánět. Rozdíly se nejvíce projevily v přístupu zaměstnavatelů. Česko se ocitlo doslova na chvostu v otázce rovnoprávného zacházení na pracovišti.
Pouze 67 % českých zaměstnanců říká, že se v jejich firmě k oběma pohlavím chovají stejně, při zprůměrování odpovědí ze všech zemí přitom zastává tento názor 81 % pracujících. Hůř než my na tom bylo jen Japonsko (63 %), které jsme ale nakonec „překonali“ v otázce rovné podpory žen a mužů ucházejících o práci či povýšení. Té se u nás oběma pohlavím dostává stejnou měrou jen podle 52 % dotazovaných.
České ženy, ještě spolu s Maďarkami, jsou tak na tom v tomto směru nejhůře ze všech zkoumaných národů.
O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad:
Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, následovalo jeho uvedení v Německu a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě, pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází čtyřikrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce.
Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto vlnu Randstad Workmonitor průzkumu proběhla v období listopad - prosinec 2016.
O společnosti Randstad:
Společnost Randstad je druhým největším poskytovatelem personálně - poradenských služeb na světě. Má zastoupení ve 39 zemích, kde v 5752 pobočkách pracuje 32 280 zaměstnanců. Portfolio služeb Randstad zahrnuje klasické agenturní zaměstnávání, vyhledávání zaměstnanců na stálé pracovní úvazky, inhouse řešení a služby v oblasti HR.
Randstad patří mezi top tři hráče na trhu v Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Německu, Argentině, Belgii, Lucembursku, Kanadě, Chile, Francii, Řecku, Indii a Mexiku. Významné podíly má rovněž na trzích v Austrálii, Japonsku a Spojených státech. Randstad má v České republice 200 konzultantů a poskytuje služby v oblasti agenturního zaměstnávání, procesního řízení lidských zdrojů a vyhledávání lidí na stálé úvazky klientům prostřednictvím 22 pracovišť. Více informací na www.randstad.cz.
Pro více informací kontaktujte:
Alžběta Honsová
Marketing & Communication Manager
Tel: +420 602 228 199