V srpnu počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 1 870 na celkových 260 803 a podíl nezaměstnaných osob se zvýšil na 3,6 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 je to o 9 050 osob více. Podíl nezaměstnaných mužů zůstal na 3,0 % a podíl žen vzrostl na 4,2 %.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v 53 okresech, největší v okresech - Chrudim (o 5,1 %), Jičín (o 3,9 %), České Budějovice (o 3,8 %), Svitavy (o 3,3 %), Beroun (o 2,8 %), Ústí nad Orlicí (o 2,7 %), Plzeň-sever (o 2,5 %), Frýdek-Místek (o 2,3 %).
Za srpnovým nárůstem míry nezaměstnanosti stojí několik faktorů. Sezónní práce vyvrcholily již v předchozím období a nabídka dočasných pracovních pozic, často významných pro studenty a další dočasné pracovníky, zeslábla. Setkáváme se také s větším počtem nových žadatelů o práci z řad absolventů středních a vysokých škol. Pro mnohé z nich skončilo v srpnu překlenovací období, během kterého hledali práci nebo se rozhodovali o dalším směřování kariéry. Někteří z nich nicméně zvolili větší časovou pauzu po ukončení studia, odsunuli aktivní hledání zaměstnání na podzim a přihlásili se na úřadech práce. Mnoho firem rovněž odložilo nábor nových pracovníků a organizaci pohovorů na září, kdy většina pracovních procesů opět nabírá plné tempo. Významně se v růstu míry nezaměstnanosti promítl pokles průmyslové výroby a stavebnictví, který nebyl kompenzován ani nárůstem některých odvětví jako například automobilového průmyslu. Kromě uvedených faktorů měl vliv nový zákon Lex Ukrajina 5, který změnil podmínky, za jakých u nás mohou uprchlíci z Ukrajiny pobývat a pracovat. V jeho důsledku mnoho ukrajinských pracovníků zvažuje mezi návratem do válkou postižené domoviny a hledáním pracovních příležitostí v západních zemích, kde je poptávka po pracovní síle velká. I přes letní nárůst se ovšem míra nezaměstnanosti nadále drží velmi nízko, což svědčí o nezdravě přehřátém trhu práce. Vývoj v následujících měsících bude záviset především na tom, zda bude pokles v průmyslové výrobě a stavebnictví pokračovat, nebo zda se podaří tento trend zvrátit.
ÚP ČR evidoval k 31. 08. 2023 celkem 281 207 volných pracovních míst. Jejich počet byl o 4 420 nižší než v předchozím měsíci a o 31 120 nižší než v srpnu 2022. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,0), Bruntál (5,5), Most (4,5), Ústí nad Labem (3,5), Děčín (3,5), Jeseník (3,4), Hodonín (3,2), Opava (3,1).
Podle posledních dostupných údajů sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání byla v červenci v ČR 2,9 %, v EU27 5,8 %. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti byla v ČR 2,7 % a v EU27 5,9 %.
Ve 2. čtvrtletí 2023 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) celkem 43 193 Kč, což je o 3 101 Kč (7,7 %) více než ve stejném období roku 2022. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 11,1 %, reálně tak mzda klesla o 3,1 %. Objem mezd se zvýšil o 8,3 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2023 po očištění od sezónních vlivů 1,5 %.
Medián mezd (36 816 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 %, u mužů dosáhl 39 847 Kč, u žen byl 33 862 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 Kč a 70 247 Kč.
* na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství
zdroj: MPSV, ČSÚ, ec.europa.eu