Pandemie koronaviru způsobila ve fungování firem celou řadu změn. Vedle nových způsobů práce, které zavedly tři čtvrtiny firem, docházelo dokonce ke změnám obchodního modelu (37 %) či nasazování nových technologií a automatizace (62 %). Výrazně přibylo i zaměstnanců, kteří změnili obor své působnosti. Vyplývá to z nedávného průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.

I když k nejvýraznějším následkům koronavirové krize na trhu práce patří rostoucí nejistota a obavy o zaměstnání, snižování benefitů a v mnoha případech i mezd, změny a omezení se děly na mnohem více frontách. Celá řada společností zavedla zcela nové způsoby fungování a práce a více než třetina firem musela dokonce sáhnout ke změnám obchodního modelu. Takzvaný hybridní způsob práce (tedy stav, kdy se v rámci každého týmu individuálně kombinuje práce v kanceláři s prací na dálku), dosud vlastní IT firmám, se zavádí i v dalších oborech - prakticky všude, kde to povaha práce umožňuje. Mění se tím i povaha trhu s komerčními nemovitostmi a pronájmy, protože to v řadě případů umožňuje firmám snížit plochu kanceláří.

„Téměř tři čtvrtiny firem například potvrdily, že se začaly mnohem více soustředit na ochranu zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců. Výsledkem bylo přijetí řady přísnějších opatření v obou oblastech a jejich aplikace na pracovišti, což s sebou v mnoha případech neslo nemalé investice,“ říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka Randstad. Mnoho podniků se pak již od jarní vlny pandemie zaměřilo na zavádění nástrojů pro práci na dálku, díky čemuž zvládají podzimní období mnohem lépe. Běžně tak dnes využívají online schůzky, a to jak namísto služebních cest a osobních obchodních setkání, tak i pohovorů s novými uchazeči o práci. „Do investic v oblasti technologií se od jara pustilo již 62 % respondentů našeho průzkumu. Nejčastěji zmiňovali zavádění či upgrade digitálních řešení, plánování více online schůzek nebo rozvoj a konsolidaci vyšší úrovně automatizace procesů,“ popisuje Alžběta Honsová.

Výrazným fenoménem doby je i přijímání zaměstnanců ze zcela jiných odvětví. To začalo již na jaře, kdy se pracovníci z nejpostiženějších oborů (ze služeb a HORECA sektoru) zajímali o práci v e-commerce či logistice, tedy oborech, které naopak v krizi zaznamenaly obří boom. Na podzim se část těchto lidí ke svým původním profesím již nevrátila a zůstala v nových působištích nebo se přesunula na tradiční předvánoční sezónní práce nebo na brigády, kterými se firmy snaží vykrýt své personální potřeby omezené karanténami a neschopenkami. „Umělý zásah do ekonomiky, kterým koronavirová opatření a omezení jsou, ublížil především profesím, které se týkají osobně, fyzicky poskytovaných služeb - a posílil veškeré aktivity, jež se mohou odehrávat online,“ doplňuje Alžběta Honsová. Mezioborové změny s sebou ovšem vždy nesou vyšší náklady na vzdělávání pracovníků. Krize ale silně ovlivnila i tuto oblast, s interními školeními a vzdělávacími programy se rozloučila více než polovina dotazovaných zaměstnavatelů. „Je tedy otázka, zda kvůli tomu nebudou zaměstnavatelé do budoucna znovu více preferovat uchazeče o práci s praxí v oboru, jak tomu bylo ještě před několika lety. Na druhou stranu vývoj, zejména technologií je i v souvislosti s pandemií natolik překotný, že se firmy na to, že seženou zkušené lidi, spoléhat nemohou a s investicemi do zvyšování či změny kvalifikace budou muset počítat i nadále,“ říká Alžběta Honsová.

Otázkou zůstává, zda přijatá opatření firmy zachovají i do budoucna. Zda v kancelářích zůstane zachována vysoká míra práce z domova, online nábor a pracovní schůzky se stanou standardem a dodržovat se budou i přísnější zdravotní opatření, anebo se po vymizení pandemie vše vrátí k původnímu normálu. „Průzkum naznačuje, že zkušenost s COVID-19 nejspíš ovlivní způsob jejich fungování a podnikání jednou provždy. I kdyby to bylo jen ve snaze o vylepšení technologických schopností, které jim v budoucnu umožní podobné situace lépe zvládat,“ uzavírá Alžběta Honsová. 

 

O průzkumu společnosti randstad:
Do průzkumu se zapojilo 200 respondentů z řad HR manažerů a vedoucích pracovníků firem. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku.