Češi nejsou ochotni se stěhovat za prací do ciziny, jejich zájem o práci v zahraničí patří k nejnižším na světě.
Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor společnosti Randstad vyplynulo, že ochota Čechů emigrovat nebo se dočasně odstěhovat za prací do zahraničí je jedna z vůbec nejnižších na světě. Češi také nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst. Českým firmám, ale akutně chybí pracovní síla a mají zájem o nábor a obsazení volných pracovních pozic zahraničními uchazeči.
Na otázku ochoty emigrovat za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad v ČR vyjádřilo kladně pouze 35 % dotazovaných, což je druhá nejnižší míra vůbec (menší mělo pouze Dánsko 34 %, následovalo Rakousko a Nizozemsko s 36 %). Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných pouze 41 % českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě (nižší pouze Rakousko 38 % a Dánsko 40 %). „Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů,“ komentuje Hana Púllová, ředitelka české pobočky společnosti Randstad.
Českým firmám ale chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy pochopitelně negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998 a lidé chybí prakticky ve všech segmentech trhu. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat.
Co očekávají zaměstnanci?
„Jednoduše dobrý plat. Tlak na zvyšování mezd je enormní, a přestože firmy v uplynulém roce a půl postupně mzdy navyšovaly, apetit zaměstnanců je rychlejší a růst mezd ještě není u konce,“ říká Hana Púllová. Tato situace přidělává vrásky řadě společností, a to zejména z výrobního segmentu, protože s růstem mezd pochopitelně roste i cena jejich výrobků.
Zaměstnavatelé mají zájem o zahraniční pracovníky, Češi nejsou lákání cizinců příliš nakloněni
Průzkum Workmonitor společnosti Randstad také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 % respondentů průzkumu, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní z 33 zemí, které byly do průzkumu zapojeny. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince vládne v Argentině (29 %), v Maďarsku (33 %) a v Mexiku (39 %).
Zaměstnávání cizinců je v ČR výrazně nakloněn např. segment podnikových služeb. Dle oborové organizace ABSL již nyní cizinci představují třetinu zaměstnanců tohoto sektoru a tendence je rostoucí. S hledáním talentů v zahraničí má českým centrům podnikových služeb pomoci i projekt Czech Your Talent, který asociace ABSL organizuje ve spolupráci s agenturou CzechInvest a agenturou Randstad. Druhým segmentem, který je zaměstnávání cizinců velmi otevřený, je výroba.
„Nově schválená legislativa teď umožňuje agenturám přivést a přidělovat lidi z tzv. třetích zemí. Randstad v tuto chvíli rozjíždí spolupráci s některými postsovětskými republikami jako je Gruzie nebo Bělorusko, s Vietnamem, Tchaj-wanem, Nepálem – ale i Brazílií či Filipínami. Týká se jak dělníků, tak i specialistů, zejména v oblasti IT či zákaznické podpory obecně. I tak je to, hlavně kvůli legislativním překážkám, stále ještě běh na delší trať. Na nástup prvních lidí k českým zaměstnavatelům si tak budeme muset několik měsíců počkat. Minimální doba na vyřízení vízového procesu a administrativy je i v tom nejlepším případě 3 měsíce,“ říká Hana Púllová