Téměř polovině uchazečů se stalo, že po pohovoru ztratili o nabízenou práci zájem. Nejčastějšími důvody jsou neodpovídající podmínky, chování pracovníka, který pohovor vedl nebo požadavky, které uchazeč nesplňoval. Vyplývá to z průzkumu, který provedla v listopadu 2025 mezi klienty a uchazeči o zaměstnání společnost Randstad Česká republika.

muž na pohovoru
muž na pohovoru

Pohovory jsou klíčovou součástí náborů a firmy je stále častěji využívají i při výběru kandidátů na méně kvalifikované pozice. V průzkumu společnosti Randstad pouze 5,0 % respondentů uvedlo, že se pohovoru nikdy nezúčastnilo. Naopak, drtivá většina uchazečů (95,0 %) pohovor při změně či hledání nového zaměstnání absolvovala, a to 78,3 % vždy a 16,7 % občas.

quote icon

Osobní pohovory mají v náborech nezastupitelné místo, ačkoli řada procesů byla digitalizována a pomáhá při nich umělá inteligence. Pro firmy i personální agentury zůstává pohovor nejlepší příležitostí, jak poznat osobnost kandidáta, posoudit jeho kompatibilitu s týmem a prověřit skutečnosti, které uvádí v životopise.

Martin Jánský
generální ředitel společnosti Randstad Česká republika

Uchazeči o zaměstnání s pohovorem počítají a obvykle se nestává, že na něj nedorazí. Podle průzkumu tak bez omluvy někdy učinilo v minulosti 9,1 % respondentů, většinou z důvodu, že mezitím přijali jinou nabídku. Na druhé straně jich 71,0 % přišlo na domluvený pohovor vždy a 19,9 % neúčast omluvilo.   

Necelé polovině uchazečů (48,0 %) se stalo, že o nabízenou práci ztratili po pohovoru zájem. Nejčastějším důvodem byly podmínky, které neodpovídaly představám uchazeče (49,3 %), chování pracovníka, který pohovor vedl (24,9 %) a požadavky zaměstnavatele, které uchazeč nesplňoval (22,2 %).

quote icon

Překvapující je, že téměř čtvrtina z těch, kdo po pohovoru ztratili o nabízenou práci zájem, se tak rozhodla kvůli chování pracovníka, který s nimi pohovor vedl. Firmy tak přicházejí o talenty, které potřebují. Často k tomu může dojít z důvodu, že uchazečům pokládají otázky, které jsou nevhodné, zbytečné nebo které zákon dokonce zakazuje.

Martin Jánský
generální ředitel společnosti Randstad Česká republika

Mezi otázkami, které jim byly při pohovoru položeny, zmiňovali respondenti zdravotní stav (54,8 %), rodinné poměry (27,1 %), případně těhotenství, mateřství a děti (24,9 %). Na politické preference a na náboženství bylo dotazováno 3,6 % respondentů, na sexuální orientaci 3,2 % respondentů. Pouze 28,5 % respondentů uvedlo, že se při pohovorech s žádným podobným dotazem nesetkalo.   

Zákoník práce přitom výslovně zakazuje zjišťovat u zaměstnanců informace, týkající se sexuální orientace, původu, členství v odborech, členství v politických stranách nebo hnutích a příslušnosti k církvi nebo náboženské organizaci. Údaje, týkající se těhotenství, rodinných a majetkových poměrů či trestněprávní bezúhonnosti, je možné zjišťovat pouze tehdy, pokud je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce a pokud je tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy tak stanoví zákon či zvláštní právní předpis.

quote icon

Pravidla budou v tomto směru ještě přísnější od poloviny roku 2026, kdy vstoupí v účinnost evropská směrnice o transparentností odměňování. Podle ní budou vyloučeny i dotazy na předchozí mzdu, s nimiž se podle našeho průzkumu setkalo 29,4 % uchazečů o zaměstnání. Na druhé straně směrnice pohovory zjednoduší, protože povinnou součástí inzerátů zveřejňovaných před zahájením výběrového řízení bude výše počáteční mzdy nebo alespoň mzdové rozpětí.

Martin Jánský
generální ředitel společnosti Randstad Česká republika

Další součástí náborů a výběrových řízení jsou životopisy uchazečů. Jak vyplývá z průzkumu společnosti Randstad, 44,8 % kandidátů používá univerzální text pro všechny potenciální zaměstnavatele, 36,2 % má obecný text, který před náborem upravuje a 19,0 % kandidátů připravuje pro každé řízení text nový.    

Podívejte se na další průzkumy z pracovního trhu.

další průzkumy