Na co si dát pozor při podpisu pracovní smlouvy

Úvodem

Není každá pracovní smlouva stejná. Máte přehled o všech typech smluv a víte, co přesně pro vás znamenají? Podívejte se, co musí obsahovat pracovní smlouva, a co v ní naopak být nesmí.

Co musí být v každé smlouvě

Ať už uzavřete jakoukoliv pracovní smlouvu, neměly by v ní chybět tři základní věci – druh práce, místo a den nástupu. Ideálně do ní chtějte napsat i výši mzdy, přestože tam být nemusí a může být sjednána zvlášť ve mzdovém výměru. Pro vás je ale rozhodně lepší mít ji ve smlouvě, neboť mzdový výměr může zaměstnavatel jednostranně měnit i bez uvedení důvodu.

Typy smluv

Pracovní smlouva na dobu určitou

Zaměstnavatel ji s vámi může uzavřít nejdéle na tři roky, může ji ale také dvakrát prodloužit. Maximálně tedy můžete na dobu určitou pracovat devět let. Zároveň však platí, že pokud uzavřete třikrát po sobě smlouvu na rok, přejdete po těchto třech letech rovnou do pracovního poměru na dobu neurčitou.

A jak je to se zkušební dobou? Ta nesmí být delší než polovina doby zaměstnání, na které jste se dohodli – při smlouvě na čtyři měsíce tedy můžete mít maximálně dvouměsíční zkušebku.

Výjimky u pracovní smlouvy na dobu určitou: S agenturními zaměstnanci je možné sjednávat pracovní poměr na dobu určitou bez omezení. To platí i o sezónních pracovnících (např. vlekařích nebo pracovnících v zemědělství), když se zaměstnavatel dohodne s odbory, příp. svůj postup odůvodní ve vnitřním předpisu. Výjimku mají i cizinci, které firmy zaměstnávají opakovaně jen po dobu platnosti jejich pracovního povolení nebo zaměstnanecké karty.

TIP: Pokud pokračujete v práci i po skončení doby určité a zaměstnavatel o tom ví, změnil se váš pracovní poměr automaticky na dobu neurčitou. Nemusíte přitom nic podepisovat.

Pracovní smlouva na dobu neurčitou

Je pro vás nejvýhodnější a máte díky ní všechny jistoty. Především tu, že s vámi zaměstnavatel počítá i do budoucna. Běžně se sjednává s dvouměsíční výpovědní lhůtou, kterou můžete využít jak vy, tak i váš zaměstnavatel. Její součástí bývá zkušební doba na maximálně tři měsíce (šest měsíců u vedoucích pracovníků).

Dohoda o provedení práce

Sjednává se hlavně na dokončení předem určeného úkolu. Nesmíte na ni u jednoho zaměstnavatele odpracovat víc než 300 hodin v průběhu kalendářního roku. Když se vejdete do 10 tisíc korun měsíčně, odvádíte z výdělku jen daň, zdravotní a sociální pojištění se vám nestrhává. Nemáte při ní nárok na dovolenou.

Dohoda o pracovní činnosti

Maximálně můžete odpracovat 20 hodin týdně, tedy zhruba poloviční úvazek. Zdravotní a sociální pojištění se odvádí už při výdělku nad 2500 korun měsíčně.

TIP: Dohoda o provedení práce, stejně jako dohoda o pracovní činnosti by neměly nahrazovat klasickou pracovní smlouvu. Jsou totiž určeny především pro sezónní nebo nárazovou práci.

Práce na živnostenský list, nebo švarcsystém?

Jestliže po vás zaměstnavatel chce, abyste pro něj pracovali na živnostenský list místo na pracovní smlouvu, zpozorněte. Živnostníky totiž nijak nechrání zákoník práce, nezaručuje vám minimální mzdu ani ochranu před výpovědí. Zatímco vy jste zranitelnější, zaměstnavatel si může mnout ruce – ušetří totiž na celkových mzdových nákladech.

Navíc zákon nepovoluje vykonávat tzv. závislou práci na živnostenský list. V takovém případě jde o švarcsystém, za který hrozí vysoké pokuty nejen zaměstnavateli, ale i vám. Závislá práce je přitom taková, kdy jste pod pravidelnou kontrolou zaměstnavatele, dostáváte od něj pokyny, máte pracovní dobu i stanovené místo výkonu práce a využíváte vybavení zaměstnavatele.

Typy pracovních úvazků

Částečný úvazek

Se zaměstnavatelem se můžete dohodnout na kratší pracovní době, ruku v ruce s tím jde ale i nižší mzda nebo kratší dovolená. Částečný úvazek se může hodit třeba ve chvílích, kdy pečujete o dítě nebo se staráte o nemocného příbuzného. Pokud na částečném úvazku onemocníte vy sami, platí pro vás stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance.

Flexibilní pracovní doba

Zaměstnavatel určí, kdy musíte být na pracovišti (např. od 10 do 15 hodin), zbývající hodiny si pak rozvrhnete podle svého. To je výhodné, když potřebujete např. oběhnout úřady.

Home office

Můžete pracovat i z domova, když se na tom se zaměstnavatelem dohodnete. Podmínky home office si detailně definujte v rámci pracovní smlouvy.

Směny

V některých zaměstnáních nemusíte chodit do práce od pondělí do pátku, ale můžete místo toho pracovat na směny – většinou se pak střídá krátký a dlouhý týden. To využívají např. kadeřnictví, restaurace nebo obchody.

TIP: Pokud toužíte po částečném pracovním úvazku, ale zaměstnavatel na to nechce přistoupit, navrhněte mu tzv. sdílení pracovního místa. Při této variantě se na jednom místě střídají dva a více zaměstnanců a společně pokryjí kompletní pracovní dobu. Nabídněte se, že najdete vhodného pracovníka do páru – na to už by mohl váš šéf slyšet.

Chraňte se před škodami

V práci se vám může snadno stát, že něco poškodíte. Třeba nabouráte služební vůz a zaměstnavatel po vás bude chtít zaplatit spoluúčast. Nebo špatně vystavíte fakturu. A co teď s tím? Před takovými maléry se můžete ochránit pojištěním odpovědnosti za škody způsobené při výkonu povolání zaměstnavateli, lidově řečeno „pojistkou na blbost“. Není drahá, zaplatíte za ni většinou jen pár stokorun.