Kdo měl v době pandemie slušnou a hlavně stabilní práci, obvykle se do její změny příliš nehrnul, a to ani s vidinou lepšího ohodnocení. Časy se ale mění a lidé teď mají mnohem větší kuráž opustit své stálé místo a zkusit štěstí jinde. Podle našeho aktuálního průzkumu Randstad Workmonitor si novou práci hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží dokonce celá čtvrtina českých zaměstnanců!

Na trhu práce docházelo k největším pohybům během první vlny pandemie v první polovině loňského roku. V té době přišla řada pracovníků z oblasti gastronomie a cestovního ruchu o obživu a hledali uplatnění v oborech, které fungovaly. Nové zaměstnání většinou nacházeli v logistice, výrobě či e-commerce. 

Během podzimní druhé vlny pak zejména z důvodu striktních opatření a tvrdého lockdownu došlo k výraznému útlumu a lidé upřednostňovali spíše jistotu stávajícího zaměstnání před zkoušením nových příležitostí. Podle Randstad Workmonitoru v té době změnilo práci pouhých 13 % lidí, zatímco před pandemií se toto číslo běžně pohybovalo kolem 20 %.

Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší pracovní příležitosti a nové výzvy se nejen vrací na předpandemické hodnoty, ale dokonce je překonává.

Proč Češi mění práci?

Ačkoliv se Češi změny zaměstnání přestali bát, pohnutky, které je k t tomu vedou, přeci jen potvrzují, že krize hodnotami zaměstnanců otřásla. Největší motivací k výměně zaměstnavatele je touha po větší jistotě a lepším výdělku. Lidé se při rozhodování o práci obecně více řídí praktickými důvody než vlastními touhami a rozmary.

Letos na jaře mezi nejzásadnější impulzy vedoucí k výměně zaměstnavatele patřilo dle průzkumu Randstad Workmonitor získání lepších pracovních podmínek (31,6%) a organizační důvody (26,3 %). Pohnutky jako osobní důvody (15,8 %) nebo touha po změně (pouze 10,5 %) se pak oproti předchozím letům zredukovaly na poloviční úroveň, což ukazuje na vyšší loajalitu ke stávajícímu zaměstnavateli.

Způsob, jakým zaměstnavatelé v České republice podpořili své lidi a řešili krizi spojenou s pandemií, měl pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců. Větší polovina respondentů v průzkumu Randstad Employer Brand Research potvrdila, že jejich loajalita k zaměstnavateli za uplynulý rok vzrostla. Méně loajální jsou jen ti pracovníci, jejichž pracovní situace se vlivem pandemie změnila. Jejich tendence měnit práci je téměř dvojnásobná, než kolik činí národní průměr,

Jacek Kowalak
general manager Randstad, czech republic

Jak lidé nejčastěji hledají práci?

Mezi nejběžnější místa, kde lidé hledají zaměstnání, patří již tradičně pracovní portály. Díky nim nalezlo nového zaměstnavatele 43 % Čechů. Hned druhým nejoblíbenějším zdrojem jsou pak osobní kontakty, díky kterým získalo novou práci 39 % zaměstnanců. Zejména mezi nejmladšími zájemci o práci roste i obliba sociálních sítí, prostřednictvím kterých nejčastěji nacházejí uplatnění lidé ve věku 18 až 24 let (30 % oproti 18 % u průměrného českého zaměstnance). 

Roli v tom, kam se uchazeči při hledání místa obrací, nehraje pouze věk, ale také typ pozice, o kterou se zajímají. Modré límečky využívají své osobní kontakty ve stejné míře jako pátrání na internetu a sociálních sítích, lidé se středním vzděláním daleko více spoléhají na své známé. Vysokoškoláci oproti tomu cíleně navštěvují kariérní stránky konkrétních firem.

O průzkumu Randstad Employer Brand Research (REBR):

Nezávislý průzkum zpracovává pro Randstad společnost TNS Kantar na základě vlastní vyvinuté metodiky. Je založený na vnímání obecné populace v dané zemi. Průzkum zkoumá úroveň atraktivnosti zaměstnavatele u 150 největších zaměstnavatelů z privátního sektoru v zemi, které zná alespoň 10 % populace. Letošní ročník je 21. v řadě a zahrnuje 6 493 firem a více než 190 000 respondentů ve 33 zemích. V České republice se průzkum uskutečnil po čtvrté, a to na vzorku 4 750 respondentů. Reprezentativní vzorek respondentů zahrnuje zaměstnané (64 %) a nezaměstnané (4 %) osoby, studenty (11 %), OSVČ/podnikatele (6 %), ženy/muži v domácnosti (7 %) ve věku 18 až 65 let, přičemž věková skupina 25–44 let je navýšena oproti ostatním skupinám. Dotazování prostřednictvím online dotazníku proběhlo mezi 1. - 31. lednem 2021.

 

O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad:

Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází od roku 2020 dvakrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 800 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Dynata panel. Dotazování pro tuto první vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2021 proběhlo v období od 15. února do 8. března 2021.