Vládní opatření se uvolňují a mnoho firem už se připravuje na hromadný návrat zaměstnanců z home office do kanceláří. Ten se ale ani po kompletním zrušení restrikcí nejspíš tak rychle konat nebude. Téměř třetina českých zaměstnanců chce pracovat z domu do té doby, dokud nebude v jejich firmě naočkováno takové množství lidí, aby se nemuseli bát nákazy na pracovišti. Většina jejich kolegů by se přitom vakcinaci v případě nutnosti nebránila. Pokud by to bylo potřeba kvůli práci, až 65 % tuzemských zaměstnanců by s očkováním neváhalo.
Firmy podle zákona svým zaměstnancům očkování proti onemocnění Covid-19 nařizovat nemohou, jak ale vyplynulo z našeho průzkumu Randstad Workmonitor, ani o to neusilují a spíše snaží zaujmout neutrální postoj. Pokud by kvůli pokračování v práci bylo nutné vakcinaci podstoupit, dvě třetiny Čechů by přitom vůbec neváhaly.
zaměstnavatelé v tuzemsku k očkování motivují málo
Aktivní doporučení podstoupit očkování dostalo od svých zaměstnavatelů jen 11 % českých pracovníků. Většina firem pak zaujímá k této otázce zcela neutrální postoj a pětina zaměstnanců se setkala s aktivní motivací v podobě nejrůznějších benefitů, například finančních příspěvků ve výši i několika tisíc korun nebo placeného volna k odpočinku a rekonvalescenci v den očkování.
Firmy, které zaměstnance k očkování motivují pomocí poskytování výhod, se tak snaží dostat provoz do normálu a vyhnout se dalším případným karanténám a lockdownům. Motivem ale nejsou jen jejich obavy z nedostatku personálních kapacit v důsledku nařízených karantén. Doufají, že by se při dostatečné proočkovanosti zaměstnanců mohly zbavit i logisticky a finančně náročného testování.
V mezinárodním srovnání však čeští zaměstnavatelé zaostávají. Na světové úrovni pracovníky pomocí benefitů k očkování podněcuje plných 46 % zaměstnavatelů. Snaží se tím předejít negativním následkům spojeným s potenciální příští vlnou pandemie. Za pravdu jim dávají i samotní pracovníci, kteří se domnívají, že díky vakcíně získají více pracovních příležitostí. Na globální úrovni je o tom přesvědčeno 56 % zaměstnaných, v Česku pak 39 %.
práce z bezpečí domova
Snaha o větší proočkování se zdaleka netýká jen požadavků samotných zaměstnavatelů, ale také značné části zaměstnanců, kterým se v současné situaci zpátky na pracoviště nechce. Motivem není snaha o prodloužení možnosti pracovat pohodlně z domova, ale obavy o vlastní zdraví a bezpečnost.
Více jak třetina respondentů (37 %) by se v kanceláři cítila ohrožena, dokud očkování nepodstoupí i ostatní lidé z jejich okolí. Dalších 31 % by raději pokračovalo v práci z domu, dokud nedojde k širší distribuci vakcín. A to i přesto, že na home office zdaleka nevidí jen samá pozitiva. Naopak, na návrat do běžného života se těší, protože jim chybí sociální kontakt.
„Na jednu stranu tak vidíme, že zaměstnanci vyjadřují obavy o své zdraví s ohledem na větší pravděpodobnost nákazy v práci, na druhou stranu však již nyní čelí řada zaměstnavatelů tlaku ze strany pracovníků ohledně všemožných úlev a vrácení se do běžného života. Lidem chybí sociální kontakt a běžný život, na který jsou zvyklí – více než polovina respondentů to uvádí jako hlavní negativum práce z domova,“ doplňuje Jacek Kowalak.
O průzkumu Randstad Workmonitor:
Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází od roku 2020 dvakrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 800 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Dynata panel. Dotazování pro tuto první vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2021 proběhlo v období od 15. února do 8. března 2021.