Pandemie odstartovala přesun kvalifikovaných lidí na venkov, celoživotní vzdělávání se stane nutností

studie flexibility@work 2021

Pandemie mění nejen trh práce, ale i každodenní životy zaměstnanců. Kdo chtěl dříve najít odpovídající uplatnění a budovat kariéru na specializovaných pozicích, které přímo nesouvisely se zemědělstvím, musel se obvykle co nejvíce přiblížit velkým městům. Stejní lidé se teď díky automatizaci opět začínají vracet na venkov. Nové technologie do světa pracovníků nepřinášejí jen větší pohodlí, ale také nutnost držet krok s rychlým vývojem, naučit se pravidelně se vzdělávat a být mnohem otevřenější změnám.

Urbanizace naruby

Větší blízkost k přírodě, zdravější prostředí a v neposlední řadě mnohem dostupnější bydlení patří mezi zásadní důvody, proč mnoho lidí uvažuje o stěhování na venkov. Většinu od toho nakonec odradí představa každodenního únavného dojíždění do práce a množství volného času, který by tomu museli obětovat. To se ale s příchodem COVID-19 změnilo.

Lidé si během pandemie zvykli maximálně využívat při práci i komunikaci s kolegy veškeré dostupné technologie. Zaměstnavatelé na druhé straně zjistili, že práce z domu nemá na výkony jejich zaměstnanců zásadní vliv a pokud ano, často dokonce pozitivní. Práce je tak stále méně závislá na fyzickém umístění a to mnohým lidem dalo impuls opět zvažovat přesun mimo město.

Se současnými znalostmi si nevystačíme

Nasazení moderních technologií do firem přineslo zaměstnancům flexibilitu, o které by si ještě před pár lety ani nesnili. Jedná se ale o dvousečnou zbraň, která na jedné straně velmi zlehčuje práci, na straně druhé by o ni některé zaměstnance mohla v nedalekém budoucnu připravit.

V souvislosti s rychlou digitalizací a automatizací se mění charakter některých pozic a také požadavky většiny zaměstnavatelů. Jak ukázala naše nedávná studie Flexibility@Work 2021, více než polovina všech pracovníků na celém světě bude mezi roky 2020-2030 potřebovat zvýšit svou kvalifikaci nebo se plně rekvalifikovat. V průměru jedné osobě ze sedmi totiž v důsledku technologií a automatizace hrozí ztráta zaměstnání. 

Hrozba ztráty práce se v tuto chvíli nejvíce týká pracovníků v administrativě, službách či financích, kteří vykonávají repetitivní nebo administrativní úkony. Pokud si lidé, kteří pracují na těchto pozicích, budou chtít svou zaměstnatelnost udržet i do budoucna, dalšímu vzdělávání se nevyhnou. A v tom by jim měli pomoci i samotní zaměstnavatelé. Na trhu totiž už teď plíživě roste nepoměr mezi znalostmi volných kandidátů a požadavky zaměstnavatelů. Rozhodně se proto vyplatí i jim začít do vzdělávání svých zaměstnanců více investovat.

Jaké dovednosti chybí nejvíce? 

Na jaké dovednosti by se měli zaměstnavatelé při vzdělávání svých lidí zaměřit? Jednoznačně na nové technologie a práci s nimi, ale zdaleka se neomezovat pouze na ně.  Právě díky digitalizaci práce roste význam emoční inteligence a sociálních dovedností, které pomáhají pracovníkům spolupracovat ve fyzických i virtuálních týmech. Na důležitosti teď proto čím dál více nabírají i měkké dovednosti, zejména pak kreativita a komunikační schopnosti. Klíčovým kritériem pro budoucí zaměstnatelnost bude i schopnost lidí adaptovat se na změny, s čímž ovšem souvisí nutnost akceptovat celoživotní vzdělávání. Jen to pracovníkům umožní přechod mezi různými činnostmi a kariérními rolemi. 

stáhněte si studii 2021 Flexibility@Work

Pokud vás zajímá více informací, stáhněte si zdarma studii 2021 Flexibility@Work: Embracing Change zde. Můžete také kontaktovat vašeho konzultanta v Randstadu, který si s vámi rád domluví setkání, a představí vám veškeré zajímavé detaily této zprávy.

O studii 2021 Flexibility@Work:

Studie Flexibility@Work přináší každoročně přehled nejdůležitějších trendů, se kterými se potýkají všechny společnosti. Její letošní vydání se zabývá tím, jak automatizace mění poptávku po dovednostech pracovníků, dále pak vývojem flexibility na pracovišti, rostoucím významem inkluzivních pracovních postupů a dalšími aktuálními trendy a tématy. Studie obsahuje i komentáře globálních partnerů z předních pracovně a ekonomicky zaměřených organizací jako jsou Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC). Její plné znění si můžete stáhnout zde.

tagy trh práce