V říjnu počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 2 584 na celkových 340 509 a podíl nezaměstnaných osob se zvýšil na 4,6 %. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,8 procentního bodu, tedy o 51 506 uchazečů.
Co se týká nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, tak v říjnu měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob okresy Most (9,7 %), Karviná (9,4 %), dále Chomutov, Bruntál, Sokolov (všechny 7,6 %) a Ostrava (7,2 %). Naopak velmi nízkou nezaměstnanost, tedy pod 3 %, eviduje Úřad práce ČR tradičně v okresech Praha-východ a Praha-západ, ale také v Rychnově nad Kněžnou a v Pelhřimově.
Říjnová míra nezaměstnanosti vykázala nárůst, což je způsobeno kombinací několika faktorů, které oslabily poptávku po pracovní síle. V první řadě se do ní propisuje ukončování sezónních prací, například v cestovním ruchu či zemědělství. Na ně obvykle v průběhu října rovnou navazovaly brigády vánoční. Tento trend se však letos nepotvrzuje. Zvýšenou poptávku po brigádnících prozatím v Randstadu nepociťujeme ani v oblastech e-commerce a logistika.
Ochota firem nabírat nové pracovníky je nízká, nábory omezily podniky napříč odvětvími. Zaměstnanci se pro změnu obávají měnit práci, protože si nejsou jisti, že by našli lepší podmínky. Přitom by si finančně většinou polepšili, pokud by ke změně přistoupili. Aktuální mzdové nabídky totiž často stávající výdělky často převyšují.
Do růstu se promítají rovněž limity na straně uchazečů. Podle údajů STEM pětina nezaměstnaných nemá koho požádat o pomoc při hledání práce, 52 % nečerpá žádnou sociální podporu a u evidovaných 9–12 měsíců pobírá podporu jen 18 % (často starší 50+ let). Třetina uchazečů navíc nerozumí inzerátům; což prodlužuje dobu bez práce a zvyšuje podíl dlouhodobé nezaměstnanosti.
Nárůstu nezaměstnanosti tak nezabránil ani vývoj HDP a stabilizovaná inflace. Podepsaly se na tom strukturální změny v ekonomice, problémy některých exportních odvětví a nejistý vývoj v sousedním Německu. Pokračovala rovněž nadprůměrná mzdová dynamika, která část firem nutí, aby nábory zaměstnanců omezovaly a přísně hlídaly náklady. V rámci EU nicméně nadále patříme v tomto směru k premiantům a obavy tak mohou vyvolávat spíše strukturální rozdíly, dané odvětvím, věkem nebo regionem. V některých okresech atakuje míra nezaměstnanosti desetiprocentní a v některých obcích
až dvacetiprocentní hranici.
Očekáváme, že nezaměstnanost bude v příštích měsících kolísat, přičemž dočasné zvýšení může přinést období po Novém roce, kdy firmy uzavřou sezónní nábory a přehodnotí personální potřeby pro nejbližší rok. Plošné propouštění nicméně očekáváme jen zcela výjimečně, a to převážně u zranitelných firem, které balancují na hraně krachu.
Zaměstnavatelé nabízeli ke konci října prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 93 999 volných pracovních míst, což je o 1 767 méně než v září. Absolutně nejvíce volných pracovních míst nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (23 360 míst) a ve Středočeském kraji (14 801 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,6 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (22,4), Sokolov (17,1), Děčín (14,1) a Hodonín (12,0).
Zaměstnavatelé mají dle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky nebo uklízeče.
Data volných míst úřadu práce narozdíl od statistik evidovaných nezaměstnaných nevypovídají komplexně o celém trhu práce, mnoho pozic se inzeruje a obsazuje na pracovním trhu prostřednictvím dalších portálů.
Ve 2. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) celkem 49 402 Kč, což je o 3 583 Kč (7,8 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 5,3 %. Objem mezd se zvýšil o 8,2 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2025 po očištění od sezónních vlivů 2,2 %.
Medián mezd (41 115 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,2 %, u mužů dosáhl 44 465 Kč, u žen byl 37 935 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 22 283 Kč a 80 856 Kč.
zdroj: MPSV, ČSÚ, ÚP ČR
* na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství