Pandemie otevřela dveře flexibilnějším formám zaměstnání

Jak COVID-19 ovlivnil budoucnost práce?

Pandemie COVID-19 způsobila větší narušení globální produktivity než jakýkoliv dřívější geopolitický konflikt nebo finanční krize. Ovlivnila celou řadu oborů a profesí, nejvíce však zasáhla nekvalifikované pracovníky, ženy a mladší generaci, tedy lidi obecně na trhu práce nejzranitelnější. Cílem firem i veřejných institucí pro rok 2021 bude oživení globální ekonomiky. Výraznou roli v tomto procesu sehrají pracovníci zaměstnaní na dočasné a flexibilní úvazky. Umožňují totiž společnostem rychle přizpůsobit velikost a složení týmu na základě aktuálních potřeb, procesů a obchodních cílů.

Přestože proticovidová opatření zastavila a omezila provoz mnoha podniků a podnikatelů, z hlediska technologií, automatizace a digitalizace posunula naši společnost o jednu celou dekádu kupředu. A to významně ovlivnilo způsob, jakým teď funguje svět práce, i směr, kam se bude ubírat. Časy, kdy jeho základy stály na tradičních pracovních smlouvách na dobu neurčitou, jsou nenávratně pryč. Klasickou práci na plný úvazek pozvolna nahrazují nové formy zaměstnání. 

Nové formy práce

Během pandemie řada zaměstnavatelů neviděla své zaměstnance po celé týdny. Jejich byznys musel fungovat v režimu, na který by za jiných okolností většina z nich nebyla ochotna přistoupit. Mnozí se pak doslova nestačili divit, když zjistili, že výkon jejich lidí tím nepoklesl, ale ve spoustě případů se dokonce zvýšil. Klasické pracovní uspořádání, kdy zaměstnanec pracuje na jednom místě 40 hodin týdně, už v jejich myslích nepředstavuje jedinou možnou cestu k úspěšnému byznysu. 

Posun v náhledu zaměstnavatelů na pracovníky a pracovní dobu otevírá prostor většímu zastoupení flexibilních či zkrácených úvazků. Šanci nalézt odpovídající uplatnění teď získávají i lidé, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou fungovat v tradičním režimu a pracovat v rámci klasické 40hodinové týdenní pracovní doby. Zaměstnavatelé mají zase přístup k širšímu spektru potenciálních uchazečů.

Od práce na dálku k inteligentní práci

S novou filozofií a novým přístupem k práci přichází ruku v ruce i nutnost dalších změn. Ty se netýkají jen samotného nastavení úvazků, ale i způsobů a forem práce. Vedle masivního příklonu k práci na dálku jde i o výrazně větší zaměření na technologie. Zaměstnavatelé, kteří po skončení pandemie chtějí pokračovat s úspěchem, musí začít myslet na to, jak své lidi na nově vznikající požadavky připraví. Jejich hlavním úkolem bude zaměřit se na rekvalifikaci a zlepšení flexibility pracoviště. V případě kancelářských pozic to znamená nejen vymyslet, jak pracovat z domova, ale také jak pracovat lépe a efektivněji. V případě výrobních firem pak nebát se opustit zažitá schémata běžného pracovního uspořádání. 

Pokud má tato transformace proběhnout úspěšně, nemůže celá její tíha ležet pouze na bedrech zaměstnavatelů nebo samotných pracovníků. Změny se musí promítnout i do nastavení nových regulací trhu práce a zaměstnávání, jelikož ty současné nereflektují realitu a rozhodně neodpovídají jeho budoucí podobě. Vlády jednotlivých zemí by měly pomoci intenzivnějšími investicemi do nových řešení pro výkon práce, vzdělávání a sociální ochrany a přispět tak k vytvoření udržitelného trhu práce. 

stáhněte si studii 2021 Flexibility@Work

Informace v článku vychází ze studie 2021 Flexibility@Work: Embracing Change společnosti Randstad. Celou zprávu najdete zde. Můžete také kontaktovat vašeho konzultanta v Randstadu, který si s vámi rád domluví setkání, a představí vám veškeré zajímavé detaily této zprávy.

O studii 2021 Flexibility@Work:

Studie Flexibility@Work přináší každoročně přehled nejdůležitějších trendů, se kterými se potýkají všechny společnosti. Její letošní vydání se zabývá tím, jak automatizace mění poptávku po dovednostech pracovníků, dále pak vývojem flexibility na pracovišti, rostoucím významem inkluzivních pracovních postupů a dalšími aktuálními trendy a tématy. Studie obsahuje i komentáře globálních partnerů z předních pracovně a ekonomicky zaměřených organizací jako jsou Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC). Její plné znění si můžete stáhnout zde.

tagy trh práce