V červenci počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 14 036 na celkových 329 501 a podíl nezaměstnaných osob se zvýšil na 4,4 %. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,6 procentního bodu, tedy o 46 490 uchazečů.
Počet nezaměstnaných osob se zvýšil celkem v 72 okresech. Co se týká nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, tak v červenci měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob okresy Most (9,6 %), Karviná (9,3 %), dále Chomutov (7,6 %), Bruntál (7,3 %), Sokolov a Ostrava (oba 7,1 %). Naopak velmi nízkou nezaměstnanost, tedy pod 3 %, eviduje Úřad práce ČR tradičně v okresech Praha-východ a Praha-západ, ale také v Rychnově nad Kněžnou, v Pelhřimově a v Benešově.
Červencová míra nezaměstnanosti překvapivě vzrostla, a to i přes vliv sezónních prací. Hlavní příčinou je tradiční letní utlumení náborů – firmy kvůli dovoleným výrazně snižují náborové aktivity a nástupy nových zaměstnanců odkládají na září. Lidé, kteří skončili v předchozím zaměstnání, přitom zůstávají evidovaní na úřadech práce, a to až do doby, než v novém místě reálně nastoupí, což bývá zpravidla na podzim. Dalším faktorem je příchod absolventů škol, kteří ještě nezačali aktivně pracovat, a v systému tak navyšují počty nezaměstnaných.
Poptávka po manuálně pracujících – tzv. modrých límečcích – výrazně vzrostla. Tito pracovníci jsou na trhu práce stále velmi žádaní a nacházejí uplatnění bez větších obtíží.
Situace u kancelářských profesí je složitější. Ačkoliv uchazečů o práci mezi tzv. bílými límečky je na trhu dostatek, firmy čelí nedostatku kandidátů se specifickými technickými dovednostmi. V těchto oborech zůstává nábor i nadále obtížný. AI na pracovišti stále více pomáhá zaměstnancům, ale místa kvůli jejímu zavádění zatím nemizí.
Ohledně výhledu do budoucna nicméně zůstáváme opatrní. Vývoj na německém trhu, který nadále stagnuje, může mít nepříznivý dopad i na tuzemskou ekonomiku. Svou roli sehrají také geopolitické vlivy – např. zavádění cel ze strany USA. Rostoucí ceny emisních povolenek některých druhů zboží mohou zase ovlivnit finanční situaci domácností, což může mít za následek fluktuaci zaměstnanců. Jak vyplývá z našeho průzkumu REBR, hlavní příčinou změny zaměstnání je nedostatečné odměňování.
Zaměstnavatelé nabízeli ke konci července prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 95 553 volných pracovních míst, což je o 3 124 méně než v červnu. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,4 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (24,4), Sokolov (16,5), Děčín (13,8), Hodonín (12,2), Louny (9,5) nebo Bruntál (9,2).
Zaměstnavatelé mají dle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky nebo o uklízeče.
V 1. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda *) (dále jen „průměrná mzda“) celkem 46 924 Kč, což je o 2 943 Kč (6,7 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,7 %, reálně tak mzda vzrostla o 3,9 %. Objem mezd se zvýšil o 7,1 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2025 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %.
Medián mezd (38 385 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %, u mužů dosáhl 41 677 Kč, u žen byl 35 226 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 Kč a 73 611 Kč.
zdroj: MPSV, ČSÚ, ÚP ČR
* na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství